Pracovní název – anatomie nůžek je nejlepší definicí toho, co jsem na vás ušila. Téma zcela zásadní, komplikované, ale zde pro vaše účely co nejvíce zjednodušené. Mohli byste mi oponovat, že to při práci stejně nikdy nevyužijete, víc zákazníků to nepřivede a stříhat to za vás taky nebude. Já si ale myslím, že proto abyste pochopili jak s nůžkami správně zacházet a jak o ně pečovat, musíte nejdřív pochopit jak vlastně fungují. Občas si dovolím vtipkovat, jindy zase kriticky soudit nůžky z mého fotoalba „Bizárky z brusírny“, takže žádný strach – nebudete mít pocit, že jste posluchači přednášky na ČVUT…
Anatomie nůžek, aneb „proč to tam vůbec je?“
Nejprve si nůžky rozdělíme na 3 základní sektory, kterým se budeme následně věnovat odděleně.
- Rukojeť – právě tento úsek nůžek má velký vliv jak na zdravotní stav vašich rukou tak na kvalitu odvedené práce. Je to právě ona, kdo by měl při výběru nůžek dostat největší podíl vaší pozornosti.
- Spojovací část – prostor který k sobě pojí obě části nůžek pomocí šroubku. Pro výběr nůžek zásadní není (z racionálního hlediska, já vím, že v moment kdy je šroubek s kamínkama a hezky se bliští jdou zásady stranou). Nicméně od vašeho nákupu až do „nůžkového důchodu“ by měla být spojovací část středem vaší pozornosti při údržbě a mazání. (Ale ne dotahování!)
- Část stříhací- Tohle je ta část, které většina z vás věnuje největší pozornost při nákupu. Chápu, že na první pohled je to zcela logický postup. My tu ale nejsme od toho abychom vybírali nůžky na první pohled, že ne? 🙂
Rukojeť
Rukojetí je mnoho variant a kombinací, můžeme si jejich druhy rozdělit podle tvaru kroužků, jejich polohy, vytvarování stopky a samozřejmě také designových prvků. Od toho posledního se u naší značky držíme dál, protože dokáže napáchat více škody než užitku, všechny předchozí varianty a jejich kombinace jsou však důležité a mají svůj smysl. Stejně tak jako všechny součástky, které na rukojeti najdete. Opravdu všechny, koukám na vás, kteří rádi odšroubovávají podpěry a odstraňují silencery. 🙂
Dobře, než se rozvášním pojďme si pojmenovat jednotlivé detaily, ať víme o čem mluvíme…
- Stopka – část rukojeti která spojuje kroužek a „spojovací část“ celých nůžek. Může být ergonomická, rovná, krátká, dlouhá…. V každém případě její vlastnosti zásadně ovlivní balanční bod (těžiště) vašich nůžek.
- Kroužek – netřeba dlouhého popisu, všichni víte, že tady patří prsty. Někteří ví, že je to palec a prsteníček. Opět se můžete setkat s různými tvary, vychýlením, ergonomickými úpravami i rozměry. Jejich tvar a umístění ovlivní primárně ergonomii a váš pocit z nástroje.
- Podpěry (podpory, support nebo finger rest) – často opomíjená část nůžek, která má však zásadní vliv jak po ergonomické tak hlavně stabilizační stránce. Využití podpěr může ovlivnit, zda váš střih bude kvalitní a precizní, nebo naopak.
- Silencer (doraz) – Jeden by skoro řekl, že tato součástka má za ukol dělat nůžky tichými. Já jsem ten druhý, který vám řekně, že nůžky nejsou pistol aby potřebovaly tlumič, silencer má hlavně za úkol udržovat správnou geometrii nůžek, tlumičem je až na druhém místě.
Stopky
Stopky mohou být různě tvarované a tím mít vliv na vaše pohodlí. My se ale více zaměříme na jejich délku. Právě ta je jeden z faktorů, který ovlivňuje balanční bod.
Balančním bod je nejzásadnější místo nůžek. Možná jste o něm nikdy neslyšeli, ale určitě už jste ho někdy „pocítili“. Je to on, kdo může za to, že vám nůžky při práci v ruce těžknou a také je to on, kdo rozhodne, zda vám nůžky budou nebo nebudou vyhovovat. Vidět sice není ale zjistit se dá velmi snadno. Jak?
Nůžky dáme do vodorovné pozice a následně se je budeme snažit položit na natažený ukazováček tak, aby se „vybalancovaly“ – neměly tendenci převážit se na jednu nebo druhou stranu. Když se vám to povede, můžete místo, na kterém nůžky leží považovat za balanční bod.
Ten následně využijete při úchopu nůžek. Když si dáte nůžky do ruky, měl by být váš balanční bod ideálně v dlani nebo na její horní hraně, nejhůře však do půl centimetru od ní. Pokud tomu tak není začnou se vám nůžky v ruce „vyklat“ (nebudou stabilní), převažovat a pocitově budou stále těžší (čím dál bod je – tím rychleji), což má ve výsledku vliv na vaše zápěstí, ale hlavně na kvalitu provedené práce. Tomuto tématu se dopodrobna budeme věnovat v článku o úchopu – zatím ho můžete zkoušet hledat a hodnotit na vašich nástrojích.
Určité designy nůžek s tímto bodem umí pracovat – setkáme se tak s nástroji s dlouhými stopkami, ale velmi nízko posazeným balančním bodem. Z toho důvodu nepovažujte „dlouhá stopka – vzdálený balanční bod“ za pravidlo a rozhodně se na něj nespoléhejte při výběru nůžek na internetu – vždy vybírejte raději osobně nebo u prodejce, kterému věříte a víte, že by případná výměna zboží nebyla problém.
Kroužky
Jak jsem již naznačila, kroužky jsou prvkem, který má vliv na ergonomii vašich nůžek. Kromě tvaru, hraje roli i jejich vzájemná poloha. Nebudeme se zatěžovat názvy, ty se nikdo v praxi nemá čas učit, že? Raději ten čas investujte do pozorování – jak vypadají rukojeti vašich favoritů a propadáků? Jaký má tvar rukojetí vliv na váš pocit a pohodlí?
Je však jedna situace, kdy vám (stejně jako následně u podpěr) na výběr nedám – ani ve formaci, ani ve tvaru kroužků. Zahnutá čepel jde vždy ruku v ruce s rovnými (naprosto obyčejnými kroužky) , které jsou přímo naproti sobě (a oba mají podpěru). Důvod je stejný – pokud by takové nebyly bylo by pro vás otočení nůžek v ruce nepříjemné – až nemožné.
Pozorně se podívejte na následující obrázky a zaměřte se na rozdíly, které pak můžete využít k vlastnímu pozorování.
Kroužky jsou na stejné úrovni.
A teď se bez výčitek můžeme vrhnout na kroužky samostatně. Nicméně i tady hraje svou roli vaše osobní preference. Sfoukneme je tedy stejným systémem – já vám řeknu na co koukat, vy se za domácí úkol kouknete a pro své vlastní dobro: zkusíte si zapamatovat co vám „sedí“ víc a co míň.
Tvar kroužků
Zcela subjektivní – až na zahnuté čepele. Nechci se opakovat, už to všichni chápeme – prostě obyč kroužky, pro co nejlepší úchop z obou stran… Fotky opět použijte jako referenci pro studium nůžek – jak moc jsou tvarované, zda jsou vychýlené, jakou mají šířku.
Velikost kroužků
Malé nebo velké. Průměr palcového kroužku nehraje žádnou roli! Palec nikdy nevkládáme přímo do nůžek, proto dnes na trhu můžete sehnat i „plné“ gumové vklady, které mají za úkol vás tento zlozvyk odnaučit. Zásadní je tedy jen kroužek pro prsteníček. Ten by vás, samozřejmě, neměl škrtit – což je jev velmi vzácný (setkala jsem se s tím jen u 2 lidí a oba byli muži s velkou rukou). Zároveň by ale neměl být extrémně volný, což ale dokážete vyřešit různými gumovými kroužky, které průměr zmenší, přidají vám „grip“ a nůžky nebudou ani tolik klouzat. Malý bonus je, že nebudete mít otlačený prsteníček po celodenní šichtě. A co když jsou nůžky volné i s kroužkem? Pak vítejte v klubu liliputů, pravděpodobně máte ruce dítěte školkového věku – stejně jako já! Pro nás existuje jen jediné řešení – naklonit nůžky v dlani směrem k palci. Nepředbíhejme, úchop až příště!
Podpěry
Na rozdíl od tvaru kroužků, podpěry rozhodně nejsou subjektivní (i když by nezávislý pozorovatel sledující střihače na semináři často řekl opak). Ovlivňují zcela zásadně nejen zdraví zápěstí ale hlavně kvalitu výsledku a čas, který potřebujete na dosažení svého cíle. Řiďte se proto pravidlem:
Každé správné groomingové nůžky, které mají čepele rovné musí mít 1 podpěru na kroužku pro prsteníček!
Každé správné groomingové nůžky, které mají čepele zahnuté musí mít podpěry 2 na obou kroužcích!
Bez použití podpěr nikdy nebudete držet nůžky správně, nebudete je mít při střihu nikdy stabilní, což se projeví na kvalitě vašeho střihu a navíc šance, že nůžky „překřížíte“ je o poznání vyšší.
Na videu si můžete prohlédnout rozdíl ve stabilitě nůžek v závislosti na podpěrách. Soustřeďte se hlavně na čepele a jak moc v ruce „tancují“. Tohle video byl pro mě očistec.
Video má malý bonus – můžete si v něm potvrdit vše co jsem už řekla. Palec nestrkáme do kroužku, je tam jen položený, nůžky jsou na prsteníčku, máte označený i balanční bod a vzhledem k mé mini ruce je mám mírně vychýlené do dlaně.
Video má malý bonus – můžete si v něm potvrdit vše co jsem už řekla. Palec nestrkáme do kroužku, je tam jen položený, nůžky jsou na prsteníčku, máte označený i balanční bod a vzhledem k mé mini ruce je mám mírně vychýlené do dlaně.
Podpěry se na nůžkách objevují ve 2 provedeních a to: pevné (jsou přímo součástí dané rukojeti), nebo šroubovací. Šroubovací podpěry se snažím do nabídky zařazovat minimálně a to nejen proto, že značná část z vás je ihned po zakoupení nůžek sundá a ztratí, ale hlavně kvůli tomu, že mají tendence se při pádu nůžek poškodit či ulomit (a následně se jako správná malá věc – vypařit). Pro mě i každého střihače se správným úchopem jsou nůžky bez podpěry nepoužitelné. A to je i důvod proč musí mít zahnuté nůžky podpěry 2 – přece je musíte v ruce občas otočit…
Silencer
Nejméně pozornosti dostává na nůžkách právě doraz nebo-li silencer. To mu ale nebrání (jak jsem již zmínila v úvodu), aby měl zcela zásadní dopad na geometrii nůžek. To on vám drží čepele ve správné poloze a zaručuje, že protilehlé ostří budou při správném broušení fungovat přesně tak jak mají. Ve chvíli, kdy silencer odstraníte, začnou vám ostří čepelí přečnívat na opačných stranách.
Silencery obvykle mizí, podobně jako šroubovací podpěry – při pádu. Ještě častěji však zmizí v rukou nezkušených a nedostatečně edukovaných brusičů. Proč? Jednoduše proto, že nůžky nenabrousili správně nebo ještě hůř: „probrousili“ špičky. Kdybyste v tu chvíli nůžky zavřeli a měli silencer, viděli byste jednu zásadní věc: velkou mezeru a často i ostří do obloučků. Proto se tito brusiči uchýlí k jednoduchému řešení – silencer vám vezmou a tak jsou čepele, které by jinak byly na hony vzdálené, „na sílu“ donuceny se překrývat – nůžky jsou na první pohled v pořádku a dokonce i nějákou dobu ještě (dejme tomu) stříhají.
Pokud nechápete, co tím myslím mám pro vás názornou ukázku. Na fotografiích vidíte nůžky Power and Working Scissors (častěji známé jako „Contosovy nůžky“), které jsou dlouhá léta považovány za světovou špičku. Bohužel, špičky těchto nůžek dlouhodobě randily se špatným brusičem a ponesou si trvalé následky. (Tady těžko soudit, jestli gumová část silenceru zmizela díky majitelce, která je dotáhla tak, že jsem musela vynaložit fyzickou sílu abych je otvírala a zavírala nebo díky brusiči, který provedl tzv. „kreativní broušení“)
Zde vidíte jak se čepele překrývají a ostří přečnívá. Tento jev je mimochodem velmi nebezpečný pro vás, jako střihače, protože se můžete snadno pořezat. Zaměřte se také na druhou fotografii. Ostří je zde viditelně do obloučku (na špičkách) – častý jev, který způsobí nezkušený brusič. Tyto nůžky byly broušeny nerovnoměrně a ztratily výrazně více materiálu právě na špičkách. Další dvě fotky, stejná modelka:
Na první fotce mám nůžky zcela zavřené a můžete si všimnout, že ostří přečnívá. Na druhé mám ostří ve správné poloze, podívejte se ale na místo silenceru. Můžete oponovat, že takto velký silencer být nemohl a máte pravdu. Silencer by byl o něco menší, na tom, že je vzdálenost tak velká má podíl právě nekvalitní broušení.
Stejná značka, ale nebroušené nůžky. Vidíte, že tento problém může opravdu způsobit jen silencer. Na fotce druhé jsem srovnala čepele a vzniklá mezera odpovídá naší představě o silenceru…
A tímto příkladem končí povídaní o nejsložitější a zároveň nejzásadnější části nůžek. Nebojte, zbytek zvládneme o poznání rychleji. 🙂
Spojovací část
Na té by vás, střihače, měl zajímat hlavně spoj čepelí. Tedy úzký prostor, do kterého se často usazuje srst. Jak popisuji v článku o údržbě nůžek, toto místo musíte pravidelně čistit a mazat.
Šroubek je další součástkou důležitou pro správné fungování nůžek. Budu se neustále opakovat – nedotahujte ho! Ano, pořád naivně věřím, že přestanu vídat nůžky zákazníků, které mi spíš než křehký nástroj budou připomínat skřipec ze středověké mučírny. Pokud jste si koupili kvalitní nůžky, nerozebíráte si je doma sami, svěřujete je do rukou kvalitních brusičů a zároveň nejsou nůžky ve věku průměrného středoškoláka, neexistuje téměř žádná šance, že se nůžky povolují. Pokud „žvýkají“ srst, jsou nůžky tupé a prosí vás o zaslání k brusiči. Ano, když šroubek dotáhnete budou nůžky ještě chvíli stříhat dobře, ne však díky tomu, že by byly ostré, ale díky tomu, že začnou čepele vyvíjet vzájemně velký tlak.
Tento tlak, můžete vyvinout i vy špatným úchopem (ke kterému budete mít mimochodem větší tendenci, pokud si nůžky budete dotahovat co to půjde). Důležité ale je, že ať už je tlak na čepele vlivem vašeho palce, pádu, nebo extrémního utažení výsledek je v zásadě totožný – překřížíte je. Pak z toho jsou „vykousnuté“ zuby do protilehlého ostří, které cítíte i vidíte. V horších případech – nemůžete nůžky zavřít vůbec nebo jen hrubou silou.
Vždy mějte na paměti, že se čepele navzájem „hladí“, nůžky zavíráte lehkým pohybem palce bez fyzické síly. Čím větší dotažení nůžek je tím větší je vaše námaha při stříhání, únava zápěstí a šance na poškození ostří.
Důležité je, že kvalitní brusič umí takovéto ostří uvést do původního stavu. Vaše nůžky za to ale zaplatí nemalou daň v podobě většího úbytku materiálu – tedy i většího zkrácení životnosti. Brusič totiž nebrousí nůžky jen jednou, jak by bylo standardní, ale opakovaně, dokud neodstraní zub, který jste způsobili. Proto vás pro dobro vašich nůžek prosím, nechte šroubek tak. Na to abyste poznali správné utažení musíte mít cit a zkušenosti, v podobě velkého množství nůžek, které projdou vašima rukama (a teď nemluvím o pár desítkách ale spíše stovkách). Já sama se už více než 2 roky věnuji hlavně nůžkám a stále bych si nedovolila říct, že 100% vím, kdy je to správně – co si ale říct dovolím je, že pár stovek unikátních nůžek jsem v rukou měla.
Samozřejmě vím, že existuje kadeřnický trik (zcela záměrně ho nepopíšu) pro zjištění správného dotažení. ten ale na groomingové nůžky nefunguje. Kadeřnické nůžky se obvykle pohybují v délkách do 6″. Groomingové však standardně 7″ – 8″, což má vliv na chování nůžek a v zásadě to zcela zabíjí princip tohoto triku.
Stříhací část
Naší hvězdou večera jsou čepele, jejichž podstatnou součástí je ostří. Věnujme jim ale pozornost odděleně.
Čepele – mohou být široké, nebo naopak velmi úzké, hrubé i tenké. Kromě vzhledu mají tyto vlastnosti vliv na váhu nůžek a potažmo i balanční bod. Především však ovlivní na co nůžky budete používat. Čím tenčí je čepel, tím menší objem srsti může stříhat – představte si Asie, které jsou určené k detailním střihům právě díky úzkým čepelím, když s nimi ale střihnete do dredu buď jej vůbec neustřihnou nebo ještě hůř, ucítíte jak se vám v ruce kroutí. Hrubými čepelemi naopak budete detaily stříhat jen velmi složitě, ale při setkání s dredem nebo velkým objemem srsti projdou jako nůž máslem.
Ostří – do detailů jak má ostří vypadat a jak určitě ne budeme zabrušovat jindy (hehe), důležité pro vás jakožto uživatele jsou však jeho typy:
- standardní brus (neměcký)
- convex (japonské ostří)
- semi-convex
Standardní nebo-li německý brus má doma každý kdo má nůžky. když se na brus podíváte zblízka uvidíte zcela jasnou linii, mezi ostřím a zbytkem čepele (lze cítit i při přejetí nehtem). Jedná se o brus, který je dostatečně precizní pro kvalitní střih a zároveň není příliš náchylný, nevyžaduje speciální přístup uživatele a je levný.
Convex málokdo zná, japonské ostří zná většina. Je to ta stejná věc. Pozor prosím Japonská ocel X Japonské ostří. První je materiál pro výrobu a druhé brus. Convex je nejnáročnější brus, který můžete na nůžkách mít, primárně ho používají kadeřníci – umožní jim dokonalý střih a to jak na mokrých tak suchých vlasech a množství, které dokáže naráz přestřihnout je výrazně vyšší než u jiných variant brusů. Nic ale není zadarmo a proto majitelé Convexních ostří musí přistupovat ke svým nástrojům s respektem a citem.
Vše co jsem popsala vzniká na základě odlišné úpravy ostří, než u standardního brusu. Zatímco ten, je broušen pouze na hraně / viditelné plošce, convex je broušen z obou stran čepele. Z vnitřní strany je vytvořen „důlek“, který není příliš výrazný a z vnější neuvidíte žádnou plošku. Tyto nůžky mají oblé čepele, na první pohled i laik pozná, že jsou něčím jiné a to něco je právě convex. Právě díky specifickému brusu, pro který musí být použit i adekvátní materiál jsou nůžky s convexem drahou záležitostí.
A teď chvilka pravdy, většina groomingových nůžek nemá convex. (V pravém slova smyslu)
Semi-convex je to, s čím se setkáme my. Je méně náchylný a pro specifické střihové techniky není tak dokonalý jako convex, jsem si ale jistá, že vás to mrzet nemusí, protože žádná z nich není v groomingu používána. Rozdíl tkví v malinko jiných úhlech a hlavně vnitřní část čepelí je méně prohnutá (odtud menší náchylnost i nižší preciznost).
Princip Convex/semi-convex je jednoduchý. Důlek který je vevnitř dává důraz na „mechanismus“ venkovní části čepele, která je velmi zaoblená a celou „váhou“ tlačí na malinkou plošku – ostří. Velmi zjednodušeně: Představte si gotický oblouk z katedrály (ten rozkládá váhu celé budovy ze špičky po svých bocích), akorát u convexních brusů je ten oblouk opačně a špička oblouku je ostří, které stříhá.
Možná máte pocit, že se opakuji, ale: ve všech případech chcete kvalitního brusiče. V případě convexu a semi-convexu je to však otázka „života a smrti“. Pokud vám standardní brus někdo zničí zvládne ho kvalitní brusič téměř vždycky napravit. Convex jednou zničený do původního stavu nezvládne uvést nikdo (záměrně říkám – původní stav). Navíc pak přicházíte o tu krásnou vlastnost, těchto ostří – po broušení stříhají lépe, než když byly nové a tak se pozná kvalitní broušení.
A tímto bych ukončila základní anatomii nůžek. Znalosti, které jste zde získali jsou dle mého názoru a zkušeností zásadní pro správné pochopení tohoto (pro mě) fascinujícího nástroje. Využijte je tedy jak jen uznáte za vhodné, prohlédněte si nůžky, které máte doma, vyzkoušejte si balanční body a hlavně své nové znalosti použijte na to aby vaše nůžky netrpěly a nové vám co nejlépe vyhovovaly.
Zároveň všechny zde získané znalosti a zkušenosti využijete již brzy – v článku o úchopu nůžek. 🙂
